(ZJEVENO PSYCHICKÉ SVATÉ FAUSTINĚ KOWALSKÉ V POLSKU)
POSELSTVÍ JEŽÍŠE MILOSTIVÉHO
(MARCOS): "Ano, můj Pane. Ano."
NÁŠ MILOSTIVÝ PÁN JEŽÍŠ
"-Milí děti MÉHO SVATÉHO SRDCE. Dnes vás všichni s láskou požehnám. Vylévám na vás účinné milosti mého BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ, aby vás očistil, naplnil milostí, zvedl vyšší a vyšší, abyste přišli ke mně, abyste se s mnou spojili a žili ve mně.
Dnes si připomínáte Moje zjevování své malé dceři FAUSTINĚ KOWALSKÉ, po mnoho let v Polsku, které jsem svěřil své poselství lásky, poselství o nezměrném bezedním mého dobrotivosti a milosrdenství a volání ke všem lidem. Aby se k Mně vrátili, aby se s důvěrou obrátili na Moje Boží Milosrdenství.
Ale Mé Apely, Mé Volání byly pro mnoho zbytečné, protože většina lidstva nepřijala Mé pozvání, aby se k Mně vrátili Pánu svého spásy a míru, skrz bránu Milosrdenství, kterou jsem tak štědře otevřel celému světu skrze Moji Svatou Dceru FAUSTINU, a skrz ní nabídl lidstvu celé Oceány Mého Milosrdenství. Vskutku, lidstvo pokračovalo v cestách hříchu, smrti, násilí, sebectví, odpadlictví, ateismu a tak mnoha jiných satanských věcí, které můj nepřítel nabídl člověku, protože on Mě nemiloval, jeho srdce bylo ztvrzeno, přijímal. Mnoho efektivně preferovalo tmu před Bohem, a protože lidstvo pokračovalo touto cestou sebezničení, hříchu a smrti, tak mnohé duše byly na věky ztraceny.
Mnoho duchů mohlo být zachráněno, kdyby Poselství, která jsem svěřil své FAUSTINĚ, o Mém Dobrotivosti a Mojem Milosrdenství byla světu sdělena, přenesena a oznámena.
Ale co udělali ti, kteří měli šířit Její Poselství? Popřeli je, pronásledovali, zakázali, mlčeli a skrývali. Proto tak mnohé, mnohé duše byly ztraceny navždy, otevírající v Mém Srdci velmi bolestivou ránu, která ho krvácí smutkem a bolestí.
Ty, moji děti, musíte utěšit mé Srdce, uzavřít rány, které byly v něm otevřeny ztrátou tak mnoha duší: svou láskou, své oddaností k mé Boží Milosti, svým úplným sebevzdáním, úplným sebevzdáním svého života mému Srdci, o něž těsně vám žádám již mnoho let. Jen tak uzavřete rány mého Srdce balzámem své lásky a pak budete moje Srdce radovat radostí.
Svět se od té doby, co varovala svou služebnici FAUSTINU KOWALSKOU, vůbec nezměnil. A protože nic nezměnilo, protože je stále horší a horší, protože je k mému Hlasu stále hluchější, pošlu tu velkou Trest, který jsem předpověděl své Dceři FAUSTINĚ.
Ano, poslala jsem DEN MILOSTI, ale oni nechtěli. Proto posílám DEN SPRAVEDLNOSTI, od něhož se nikdo nebude moci vyhnout, a jak velká bude tato Spravedlnost pro lidi.
Otevřela jsem bránu Milosti, nechala jsem tu bránu Milosti otevřenou pro celé lidstvo, tuto bránu, která je moje vlastní Boží Matka v jejích zjevích Zde a na mnoha místech na země nepřetržitě varuje vás, varuje vás, volá vás, bojuje za vás.
Ale lidé nechtěli vstoupit tou Bránou, odmítají mou Matku, odmítají její Zprávy, hrají si s ní a nevzdávají se jí, nekonsekrují se jí, odolávají mému Svatému Duchu. Brzy uzavřu Bránu. Brzy se máma stáhne, sbere se do sebe a již nebudeš slyšet její Zprávy. Potom otevřu bránu mé Spravedlnosti a vnesu všechny ty, kteří svá srdce zavřeli před mou Matkou a mnou skrze ní. A po tom, co vstoupí skrz ni, budou uvedeni do moře ohně a síry, které nikdy neuhasne, kde bude pláč a škřípání zubů navždy.
Spěšte, moji děti! Čas ubíhá, mé Milosrdenství vám je stále nabízeno každý den shora od Nebe. Otevřete své srdce a když uslyším vaše ANO od vás, přijdu k vám rychleji než vítr, obalím vás, objimu vás a uvedu vás do mého oceánu Milosti a tam budete mnohem intimněji spojeni se mnou než malé dítě v lůnu své Matky.
Pokračujte všemi modlitbami, které vám zde dal jsem já i moje Matka, neboť skrze ně vylévám do vašeho každodenního života nezměřitelnou řeku Milosrdenství.
Chci tvé Srdce! Dej mi své ANO, ty můj syne, který mě nyní slyšíš, chci tvoje Srdce, chtěl bych být tvým Pánem, vládnout ti, vést tě a spojit se tebou tak horlivě, hluboce a obdivuhodně, že jako kov hazený do pece roztavíš se ve mně a splyneš se mnou. Dej mi své srdce a vtěsnám se do něj právě nyní.
Všem vám dávám bohaté požehnání v tento okamžik".
(MARCOS): "-Pokračovat budu ano. (Pauza) Ano, jak Pán chce. Velmi děkuji! Ze dna Srdce, velice děkuji! (Pauza) Ano Můj Ježíši, víš, že jsem celý tvůj a vždycky budeš můj, vždycky tvojí! (Pauza) Ano, společně. My, vždycky! (Pauza) Do brzkého!