(Věst-Marcos): Byl jsem u Svatyně Zjevení, na Horním oltáři, přímo nad stromem Zjevení, společně s Marcom Augustem. Vzali jsme poutníka MTA z Fatimy, který přijel z Fatimy-Portugalsko, aby provedl Konsekraci Svatyně Zjevení, stejně jako poutníků, kteří ji navštěvují, Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, jak to požadovala Naše Paní od doby z Fatimy. Brzy po vykonání Aktu Konsekrace a položení dokumentu do Ruk Naší Paní jsme začali modlit se za poděkování jí, když náhle uviděl jsem Naši Pannu objevující se před mnou, celá v bílém, která mi řekla:
(Naše Paní): "Konsekrace, kterou jste provedli pro mé Neposkvrněné Srdce, byla platná. Nyní musíte splnit Závazky, které jste přijal v ní, a já pak nechám Moji Moc a Milost počítat".
(Věst-Marcos): "Brzy po tom Naše Paní zmizela, a na jejím místě jsem uviděl několik lidí napadnutých démony; někteří byli s nimi strháni; jiní byli jimi ovládáni; a další byli obklopeni tmavým kouřem, který ti samí demoni nad nima vypustili. Okamžik poté jsem uviděl, jak se demoni vrhli na jiné lidi, ale nic jim neudělali, protože z předmětu, který měli v prsou a který držel démony daleko od sebe, vyšla velká jasnost, která je vyděsila. Po několika chvilích jsem viděl jasně, že to byla Svatá Medaile Míru, kterou ti lidé nosili na svém hrudi a které demony odvrátili. Potom jsem slyšel Naši Pannu říkat mi:
(Naše Paní): "- Čert uteče od těch, kteří mnou Svatou Medaili Míru nosí se důvěrou.
(Věst-Marcos): "A po několika chvilách ticha mi řekla:
(Naše Paní): "- Synku, chtěla bych, aby jsi pokračoval v ražbě Moje Svaté Medaile Míru a šířil ji po celém světě, aby zlo začalo ustupovat a přišel čas Míru na svět.
(Věst-Marcos): "Potom vizion zmizela".