Kratká biografie

Anne měla již jako malá dívka ve věku 6 let neuvědomělý kontakt s nebem. Velmi tužila po své milované Mamince, kterou dobrý Pán vzal k sobě na nebesa už v 33 letech, několik dnů po jejím narození, konkrétně 20. srpna 1941.

Její teta, která ji přijala a výchovala jako vlastní dítě, rozžhla její touhu po své matce na nebi. Často běžela k ní na hřbitov, aby jí svěřila své starosti a slzy. Vždy dostávala utěšující odpověď a s radostí o tom vyprávěla. V srdci měla jistotu, že mluvila se svou maminkou na nebi.

Její zážitky z té doby byly potlačeny mnoha světskými vlivy. Vyšla za muže a měli syna. Když v souvislosti s vážným, nevyléčitelným onemocněním vznikly problémy, volala ve své nouzi k Nebeskému Otci. Najednou uviděla na hvězdné noční obloze otcovskou postavu v jasném kruhu světla.

Hovořil s ní milostivým, laskavým tónem. Řekl: 'Jsi mé milované dítě. Budu tě chránit a střežit. Volaj na mě často, neboť ti budu naslouchat.' To se stalo v roce 1983, a najednou se naučila znovu modlit růženec a zcela změnila svůj život. Úplně ho směřovala k Bohu a prošla úplným proměňováním. Často slyšela sladký hlas Panny Marie.

Teprve později se zasvětila v Hnutí Schoenstatt Matce Trojkrát Zázračné, Královně a Vítězce Schoenstattu roku 1989 ve Smlouvě lásky a v roce 1991 uzavřela hlouběji prohloubovanou Smlouvu lásky.

V roce 1987 se její nevyléčitelná nemoc stala tak závažnou, že hledala pomoc a našla ji neustálým modlitbám růžence. Milující rodina se dozvěděla o jejích trápeních, přijala ji a pečovala o ni den i noc až do Vánoc 1991, kdy došlo k zázraku jejího úplného uzdravení, neboť obětovala svůj život Ježíškovi dítěti v jeselech.

V roce 1994 měla své první velké setkání s Kristem během svaté komunie ve svém farním kostele Marii Královně Míru. Ježíš jí řekl následující do jejího srdce 23. ledna, což tehdy neporozuměla: "Moje dítě, jsi mým ochotným nástrojem. Používám tě podle svého chtění. Buď mým nástrojem z lásky ke mně. Z velké lásky k tobě chci tě dospělit. Chci tě přivést k sobě z velké lásky k tobě. Nech to se stane od tebe. Neboť ne ty mluvíš a činíš, ale já mluvím skrze tebe a činím skrz tebe."

Odpověděla: "Ano Pane, použij mě a nech mě dospívat k tobě. Jsem celá tvůj." Potom hovořila v jejím srdci Panenka Marie: "Nech mi tě utvářet a vzdělávat, neboť jsem tvoji Nebeská Matka a ty jsi mým nástrojem i nástrojem Mého Syna. Miluji tě." Řekla: "Ano Pane, děkuju za Nebeskou Matku. Je mojím největším pokladem na cestě k tobě."

Sdílela to s knězem ve svém farním kostele.

Potom následovaly další krátké intercesní modlitby Ježíše Krista během svaté komunie. Tímto způsobem ji připravoval na větší věci.

Dne 22. července 2004 ji to zasáhlo jako blesk z jasného nebe, když během Expozice Nejsvětějšího Altáře v její farnosti Marii Královny Míru promluvil Ježíš hlasitě skrz ní k pěti přítomným lidem a ukázal se jí. Zpráva zahrnovala: Obřez, Výpověď, Svátost Nejsvětějšího Altáře, Modlitba Růžence a Uctívání: 'Sloužit, být pokorný a poslušný, věřit a důvěřovat,' mezi jinými. Ježíš jí to oznámil dopředu, že bude promlouvat, ale ona sama neměla tušení, jak se to stane.

Následující zjevení bylo 29. července 2004 a Ježíš promlouval své poselství skrz Annu hlasitě během uctívání expozice Nejsvětějšího Altáře. Nemohla tomu odolat.

V kostele viděla Ježíše a Pannu Marii. Často plakaly hořkými slzami krve. Ježíš se zjevoval v hnědém pokání s trnovou korunou nebo jako král v červené suknici s korunou a žezlem. Panna Maria nosila světle modrou mantilu posypanou zlatými hvězdami, kterou rozprostírala nad všemi námi. Ježíš se nikdy nezjevil bez své nebeské Matky. Někdy jí bylo dovoleno vidět Nejsvětější Trojici.

Poté zažila mnoho nepřátelství a pomluv, dokonce i od některých kněží, až k tomu, že odvrátili věřící. Tmy, vzdálenost od Boha bez útěch a opuštění se střídaly s zjeveními, intercesemi a radostí.

Mezi tím jí Ježíš poslal porozumějícího duchovního správce, který o ní pečuje otcovsky a láskyplně. Za to je vděčna všemu Nebi.

Nebeský Otec na misii Anny: "Bude mít tyto zprávy až do konce Mého příchodu, protože jde o základ Moje 'Nové církve'. A Mojí poselkyně Anne má tuto misi. Slibovala mi být věrná se svým duchovním správcem a s její zvláštní skupinou, všichni, kteří putují těžkou cestou Mého Syna až na hořký vrch Golgoty. Chcú jít s ní na jeho vrchol. A poslouchají mě ve všech svých krocích." (29. srpna 2009)

"A ty, má malá, máš největší úkol: oznámit Svátost Nejsvětějšího Altáře, kněze, Můj svatý obětní večeři, Obětní večeři Mojeho Syna a Nejposvátnější svátost oltářní pro 'Novou církev'. To je tvůj velký úkol." (29. září 2009)

Ona, Mojí poselkyně, rozptýlí Moje pravdy po celém světě. Budu je křičet, protože věří v Mou pravdu a protože jsem ji vybral. Ne ona bude moci prohlásit pravdu svou nedostatečností, ale já sám skrz ní prohlašují Mou pravdu skrze Mojí Internet, který jsem pro tento účel vybral. (...) Odstranil jsem z ní lidský strach, protože žiji v ní a trpím v ní. Proč trpím v ní, má milá? Protože musím zažít toto utrpení znovu dnes a vidět to znovu. Proto jsem vybral svou malou, aby jsem mohl trpět v ní, abych také ochotně přijala tyto utrapení a cítila, že já jsem jediný vládce i nad její duší, kterou mi dobrovolně dává, protože se svým vůlí vzdala Mě a radostně ji dá. Žiji v ní a pracuji v ní tak, jak chce Božská Všemoc. (25. ledna 2010)

Můj malý je v současné době nadlidské věci a taky její pomocníci. Myslíte si, že to dělá pro sebe? Ne! Pro Můj kostel to dělá, - pro mě, Nebeského Otce ve Svaté Trojici, - z lásky. Dává se do tohoto utrpení a obětí a káje se s duchovním vůdcem, se svou malou skupinou. Je mi milo, - tato skupina, protože trvá mnoho v modlitbě a obětích a káji. Neztrácí lásku, přestože mnohé nepřátelství a velké oběti. (14. únor 2010)

Nebeský Otec o misi Anny

Budou mít tyto zprávy až do konce Mého příchodu, protože jde o základ Mého nového kostela. A tato mise má mou poselkyni Anne. Slibovala mi zůstat věrná se svým duchovním vůdcem a se svou zvláštní skupinou, všichni budou putovat těžkou cestou Mého Syna až na hořký vrch Golgoty. Chtějí jít s ní na jeho vrchol. A poslouchají mě ve všech svých krocích. (29. srpen 2009)

A ty, má malá, máš největší úkol: oznámit Svatou Eucharistii, kněze, Můj svatý obětní večeři, obětní večeře Mého Syna a Nejsvětější svátost oltářní pro nový kostel. To je tvůj velký úkol. (29. září 2009)

Ona, má poselkyně, rozptyluje po světě Má pravdy. Budou je křičet, protože je přesvědčena o Moji pravdě a protože jsem ji vybral. Nebudou moci vyhlásit pravdu v její nedostatečnosti, ale já sám v ní prohláším svou pravdu skrze Můj internet, který jsem si pro tento účel vybral. (...) Odstranil jsem z ní lidský strach, protože žiju v ní a trpím v ní. Proč trpím v ní, má milá? Protože musím zažít toto utrpení znovu dnes a sledovat ho znovu. Pro to jsem vybral svou malou, aby jsem mohl trpět v ní, aby také ochotně přijala tyto utrapení a cítila, že já jsem jediný vládce i nad její duší, kterou mi ochotně dá, protože jí svěřila svoji vůli a radostně ji mi dala. Žiju v ní a pracuji v ní tak, jak to Boží Všemohoucnost chce a přejí. (25. leden 2010)

Můj malý je v současné době nadlidské věci a taky její pomocníci. Myslíte si, že to dělá pro sebe? Ne! Pro Můj kostel to dělá, - pro mě, Nebeského Otce ve Svaté Trojici, - z lásky. Dává se do tohoto utrpení a obětí a káje se s duchovním vůdcem, se svou malou skupinou. Je mi milo, - tato skupina, protože trvá mnoho v modlitbě a obětích a káji. Neztrácí lásku, přestože mnohé nepřátelství a velké oběti. (14. únor 2010)

Můj malý, pamatuj, před tebou čeká úkol otřesující zem: zemi rozbíjející, svět měnící! Můžeš to pochopit? Ne, ne můžeš to pochopit, samozřejmě. Ale já, tvůj milující Otec, jsem tam, jsem v tvém srdci v Trojici se svým Synem. On je ten, kdo trpí v tobě. Trpí bolest v tvém srdci. Můj milovaný malý, jak víš, jsi pokračováním mé milované Marie Sielerové, která už je ve své slávě. Volaj na ni často, neboť ti pomůže v tomto čase a těchto tvojích trápeních, které musím dát ti znovu a znova, můj milovaný malý. Ale budeš sílit. Budeš růst v obětavosti, ochotě vzít si vše na sebe - z lásky. (3. duben 2010)

A tato kněžská práce, která má vzniknout ve sledování mé milované poselkyně, která už je ve své slávě, Marie Sielerové, se zakládá. Ano, to je moje pravda a neudělám krok zpět od této pravdy. Bylo to mým přáním a vůlí již dlouho. A ty, má poselkyně, budeš kráčet v stopách mé milované Marie Sielerové. Budete to umět, protože budete podpořeni - ne z vaší síly, neboť jste slabé stvoření, ale z božské síly. (5. duben 2010)

A nyní začíná nový čas, mé milované, pro ty, kteří chtějí ještě plnit vůli mého Syna Ježíše Krista v Trojici celou. Na mou malou poselkyni Annu přijde těžké trpění, neboť já, Ježíš Kristus, musím utrpět největší utrapení, největší Olivetské hodiny, ve své poselce. Proč, mé děti? Protože musím založit 'Nový kostel', nechtít to, ale musím! Jak dlouho jsem čekal, abych toho nemusel udělat. Ale nyní je moje rozhodnutí padlo. Moja malá poselkyně bude připravena. Opakovaně ji požádala a sdělila jí, že prožívá a trpí mými utrpeními, zda mohu v ní utrpět sám sebe. Neřekla mi 'ne'. (...) Pracuju a žiju v tobě, a ty se dáváš mi jako obětní duše, zvláště za mou hierarchii. (10. duben 2010)

Vybral jsem si tuto poselkyni pro sebe a ustanovil ji od věčnosti. Udělal jsem jí schopnou utrpět mnoha nemocemi, mnoha duševními a tělesnými utrpeními. Řekla mi plné 'ano', abych mohl pokračovat v utrpění Nového kostela v ní. Jak to bude vypadat a jak se to odehraje, ví jen môj Nebeský Otec - on sám. On od tebe, má malá poselkyně, očekává tvé plné 'ano'. (...)
Je nicotná, je mým nicotným a zůstane nicotnou! Je mojim květem utrpení a nic jiného! Vybral jsem ji a splní mé vůli. Ne své přání bude moci uspokojit, ale mé přání splní! (11. duben 2010)

Ano, má malá, budete mít těžký čas v tomto čase a taky vy, má skupina. Budete muset podpořit mou malou poselkyni, což není snadné. Všechen opuštění a osamocení, které musí mé Syno znovu utrpět pro založení 'Nového kostela', protože celý kněžský stav opustil mého Syna. Proto je tento kostel zničen. (13. červen 2010)

Má milovaná malinko trpí pro tebe. Cesta utrpení se znovu rozeběhla pro ni a cesta utrpení je těžká. Ano, převzala práci mystičky Marie Sielerové. V ní bude Ježíš Kristus, Můj Syn, muset a chcet trpět nové kněžství. (7. srpen 2010)

Má malinko, která tyto slova vyhlásí, je plně v pravdě Nebe. Já, Nebeský Otec, vybral jsem ji od věčnosti. Mnoho let s mnoha vážnými nemocemi byla připravována na tento velký úkol a misi pro celý svět. Ano, jedná se o světovou misi, kterou má splnit. A je ochotna dále vzdávat svou vůli a předkládat ji Mně, Nebeskému Otci v Trojici.

Není pro tebe snadné, má milovaná malinko, vytrvat a unést tyto utrpení. Velmi nemocná, často ležíš a jsi upoutána na lůžko a trpíš. Pro co trpíš, má malinko? Trpíš pro sebe? Ne! Pak pro koho trpíš? Pro mnohé milované syny knězů. Pro mnoho biskupů, zvláště v Německu, pro ty hlavní pastýře, kteří nejsou v pravdě a pro Mého milovaného Svatého Otce. (...)
Chce jít touto cestou utrpení znovu ve své připravené dceři a zprávačce Anne. Ano, je nástupkyní velké mystičky Marie Sielerové. Do té doby byla tato mystička neznámá. Vy, Moji milovaní, můžete to nyní přečet v nabídnuté knize, kolik utrpení vytrpěla a kolik utrpení ještě čeká na Moji dceru Anne. (4. září 2010)

Svědčíte o svém Nebeském Otci v Trojici a o své nejmilovanější Matce, která vás doprovází. Svědčíte o zprávách Nebeského Otce, neboť pouze vy, má milovaná dceru, prohlásil Nebeský Otec plnou pravdu. Nikdy nebude nikdo, kdo tyto zprávy přímo od Nebeského Otce přijme a bude tak smělý, aby je vyhlásil celému světu. (7. říjen 2010)

Můj celé přání však spočívá v tom, že Můj Syn Ježíš Kristus utrpí 'Nové kněžství' a 'Nový kostel', v tobě, malé lidské duši, kterou jsem vybral od věčnosti, která se mi k dispozici staví v tomto utrpení. (7. listopad 2010)

Má milovaná malinko, jak je pro tebe důležité toto vykoupení zde na místě Wigratzbadu. Jak dlouho jsem si přál tento výkup od tebe den a noc. A ty posloucháš Moje slova a jdeš podle Mých přání a dáváš pozor na Můj plán, ne na své přání. Tvé touhy jsou jiné. Kdo z vás, má milovaná, chce trpět, trpět ve světě - dobrovolně a ne pro sebe, ale pro ostatní?
Ty, má malinko, vzdala jsi svou vůli Mně a předala tuto vůli Mojemu Synovi. On v tobě trpí – Sám On. Opět utrpívá utrpení kříže. A ty toto utrpení také utrpíváš ve své duši. Co to znamená, má milovaná malinko, často jsi musela zažít, když se agonie stala nezměrně velkou v tobě. Potom volala jsi na Mne a poslal jsem ti útěchu, i kdybys ji necítila. Nechal jsem tě také pocítit Moje opuštění. Muselo to být, má milovaná malinko. Jsi bezpečná a v pořádku v Mojích rukou. (21. listopad 2010)

Já jsem já, moji milí děti, kdo hovoří skrze tento nástroj, Já, Nebeský Otec. Tak mocné jsou tyto zprávy, které má můj Malý dát na Internet a tak důležité pro celý svět. Ale kolik kněží, celé duchovenstvo, úřady neuposlechnou těchto zpráv? Jednoho dne před věčným soudem budou dotázáni: "Proč jste odmítli mé zprávy na zemi? Proč? Proč jste padli? Nemohli jste udělat vše pro mne na zemi? A neudělali jste to. Nyní nad vámi pronáším soud." (27. listopad 2010)

Moje milé dítě, cítila jsem, jak ti byly odebrány bolesti odčinitelství v okamžiku, kdy jsi byla připravena přijmout tuto zprávu. Ano, moje malé dítě, ty si můj hračka, protože jsi k dispozici pro mě, patříš mi a jsi mé majetku. Dala jsi se úplně a skrze tebe trpí Můj Syn Ježíš Kristus. Trpí novou církví v tobě a novým kněžstvem. Jsi nástupkyní Marie Sieler, mé zprávičky, která ti předcházela v této pravdě a utrpení odčinitelství. Vždy si pamatuj, že je to trpění Mého Syna Ježíše Krista v Trojici. Tvé utrpení půjde a přijde podle mé vůle. Dnes trpíš pro určitou osobu. Trpi a buď k dispozici pro mne jako dříve. (5. prosinec 2010)

Agonie smrti Krista

Moji drazí bratři a sestry v Kristu,

ve dnech odpoledne 27. března 2004, když jsem vykonával své denní stanice křížové, které mi požádala Panna Maria pro tento postní čas, a kdy se také opět odehrála slíbená vize u 12. stanice křížové na venkovních pozemcích Schoenstattu v Armadale, Západní Austrálie, stalo se další nejvýjimečnější zjevení, které, v souladu s Pannou Mariinou žádostí, aby jsem otevřela své srdce a duši všem, rád sdílím s vámi.

Scéna, kterou se chystám popsat, byla a bezpochyby je stále velmi překvapivá a v okamžiku, kdy jsem ji viděla a cítila, velice bolestná. V této vizi jsem viděl našeho Pána Ježíše Krista viset přibitý k kříži. Bylo to tak, jako bych se přibližovala, jak kamera může přiblížit obraz, ale v tomto případě do blízkého záběru na záda Ježíšova, kde jsem jasně viděla, že má jen drobné kusy kůže na zádech, zatímco velká část jeho zad tvořila odhalená masa s množstvím zjevně hlubokých jizev způsobených bičováním, které utrpěl tak kruté a nezaslouženě. A ze tohoto úhlu pohledu jsem jasně viděla, že dřevo kříže za jeho zády bylo plné drážek a uzlů, a povrch byl zcela rozštěpený jako špalíky odřezané sekerou.

Ještě ohromená tím, co jsem právě popsalá, potom vidělá Ježíše sténat bolestivě a zároveň jeho záda. Ve skutečnosti byla otevřená masa na jeho zádech modřinami od hrubého nedokončeného povrchu kříže. A současně jsem slyšela, jak křičí hlasitým nejstrašlivějším pronikavým a mučivým hlasem, když bolest protnula Jeho Svaté Tělo. Ale jako by vidět a slyšet to nebylo dostatečně bolestné pro mě, cítila jsem jeho bolest tak, jak ji vidělá a slyšela.

Moji drazí bratři a sestry v Kristu, nemohu ani zkusit popsat vám dostatečně účinek, který měl tento zážitek na mě v ten okamžik, teď po události, a jsem si jistá, že bude mít pro zbytek mého života od nyní.

Tento zjev vidění a skutečného cítění Kristova utrpení trvalo, zdálo se mi, hodiny, zatímco jsem viděl a cítil utrapení každého pohybu, který udělal náš Pán, každýkrát v marném pokusu o přijmutí pohodlnějšího nebo méně bolestivého postavení. S každým pohybem vydával strašlivé sténání neuvěřitelné bolesti, takové neuvěřitelné bolesti, která byla prostě nezastavitelná. Když se otácel zády, hřeby na jeho zápěstí praskly a jako by nevědomky se mu sťatily ztuhlé ruce, od čehož bolest současně stříkala dolů po jeho paži k ramenům a krku, odtud dolů po páteři, přes vystavené záda (byl úplně nahý na kříži), kterými se snažil podpírat váhu svého Svatého Těla, do pánve, pak dolů po stehnách a nohách, až nakonec dosáhly jeho chodidel. Jakmile tyto bodavé bolesti dosáhly jeho chodidel, způsobily mu třesutku, který zase posílal bodavou a neuvěřitelně bolestivou bolest nahoru po nohou skrz hřeby v jeho patě. A tak pokračoval mukařivý proces bodavé bolesti opačným směrem od toho, kde začal s třesutkou jeho záda proti surovému, roztrhanému dřevu kříže.

Celou dobu, když jsem sledovala toto úplně nehumánní utrpení, skutečně cítěl každý jednotlivý mukařivý pohyb současně s Mým Pánem, náším Pánem, skrze své vlastní tělo, ale bezpochyby nikoli tak hlubokou a intenzivní bolest, jakou on trpěl. Jeho Nejposvátnější Tvář byla úplně pokryta jeho Svatou Krví, s mnoha hlubokými ranami jak jako důsledek bičování, které obdržel, tak i krutým způsobem, jímž mu římští vojáci museli stisknout trnový věnec na hlavu, aby pronikl jeho lebku. Vše toto ohromné mučení znamenalo, že Jeho Nejposvátnější Tvář byla úplně zkroucená a deformovaná bolestí, a čím více to vykríkoval, tím se jeho Tvář deformovala.

Křičel tak hlasitě, aby bolest ustala, ale čím více křičel, tím víc rostla bolest a tím víc dostával otěrlin a bodavých ran na svém Svatém Těle od křiku. Potom se jeho Svaté Tělo chvilkově svalilo z úplného vyčerpání od křiku a mukařivého utrpení, s jeho Svatou Hlavou padající dopřed na krvavý prsa, a na krátkou chvíli byla pauza v křiku - ale jen na krátký čas, protože pak začal dusit se, a snažením o nadechnutí vzduchu do svých plic tedy začal dusit sliz a krev, což zase způsobilo kašel. To potom opět vyvolalo řetězec nového utrpení, bolesti a křiku, když jeho Svaté Tělo bylo dále otřeno a bodáno na hrubém povrchu dřevěného kříže od kašle.

Při sledování tohoto nejnečlověštějšího mučení jsem si skutečně znovu cítl celou bolest, kterou on prožíval. Potom, jako by tato scéna nebyla dost strašná, viděl jsem Pannu Marii, která viděla totéž, co já, a dívala se na Něho nahoru. A když náš Pán vykřikl, ona také s Ním v bolesti a trápení vykřikla, chtíc mu ubrát bolest stejně jako jakákoli milující matka na zemi by chtěla, kdyby sama viděla takovou ošklivost se svými vlastními dětmi. Potom Panna Maria, stále pláčící, se pokusila dotknout nohou nášeho Pána, aby mu ulevila bolest. A když to viděl, Jeho svaté Tělo se stáhlo v očekávání bolesti z dotyku otevřené rány rukou své Matky. A toto způsobilo ještě větší poranění na jeho zádech a ještě více výkřiků bolesti. Tento nový výbuch výkřiků a trápení pak opět způsobil Panně Marii ještě větší smutek a pláč z úplné bezmocnosti. Byla v stavu úplného zoufalství a její srdce bylo úplně roztrháno bolestí, když cítila svou úplnou bezmocnost při pokusu ubrát bolest, trápení a utrpení od svého milovaného Syna, nášeho Pána. Na druhou stranu, přestože trpěl neuvěřitelnou fyzickou bolestí, naš Pán byl poté úplně rozbité srdce a zarmoucen. Viděli jsem svou milovanou Matku bezmocnou mu pomoci, cítil také sebe jako bezmocného ubrát její bolest a smutek.

Tato scéna, kterou jsem se snažil popsat tak přesně, s nedostatky angličtiny (německého jazyka), aby nalezla slova pro popis mých citů a pocitů, zdála se trvat hodiny, i když v reálném čase a ve skutečnosti trvala pouze minuty, nechala mě úplně prázdného fyzicky, emocionálně a především duchovně. Měla jsem potíže vstát z země v mém pokorně proklaném postavení před křížem, neboť plakal jsem bez omezování, ale trhal jsem si každým končetinou jako bych byl zabit.

Moji drazí bratři a sestry v Kristu, toto zážitku, který se měl opakovat další den na 12. stanici, bylo tak reálné, že kdyby někdo viděl a cítil to, co jsem prožil, a tedy také pochopil, co hřích opravdu dělá nášmu Pánu a poté i Panně Marii, věřím, že my všichni bychom si dlouze a pečlivě uvažovali nad tím, zda budeme znovu hřešit. Ačkoli mi Panna Maria to neříkala alespoň do dneška, jsem přesto přesvědčen, že tento zážitek by bezesporu byl mnohem vhodnějším pokáním za mé hříchy než jakákoli forma pokání, o které mě kdy žádal nějaký kněz v minulosti.

Velké děkuji, moji drazí bratři a sestry v Kristu, že jste mi dovolili sdílet tento nejvýjimečnější zážitek s vámi. A doufám, že bude pro všechny vás užitečný.

Modlím se, Blahoslavená Matko, aby ti, kteří chtějí číst nebo slyšet Vaše zprávy, je přijali s Vášmi požehnáním a jejich srdce byly také naplněna Vaší milostí a láskou.

Anne pokračuje v pokání za Církev a svět.

Zdroj: www.anne-botschaften.de

Jeho Svátost Pavel VI potvrdil 14. října 1966 Dekret Svaté Kongregace pro šíření víry (Acta Apostolicae Sedis No. 58/16 z 29. prosince 1966), který umožňuje publikování spisů o nadpřirozených jevech, i když tyto spisy nejsou schváleny „nihil obstat“ církevních autorit.